Petra

Narodila jsem se 5.3.1977 a hned jak jsem se naučila číst, a to bylo opravdu brzy, jsem si zamilovala knížky. Nemohla jsem se dočkat, až si zase sednu ke knížce, vezmu si k tomu malinový Vitacit, nebo sklenici kyselých okurek a uteču do světa fantazie. Četla jsem hodně a četla jsem ráda. Když už jsem měla pocit, že vše, co mě zajímalo, jsem v knihovně přečetla, k nemalému překvapení svých rodičů, jsem se rozhodla vymyslet si knížku vlastní. Bylo mi dvanáct a tu první knížku byste určitě číst nechtěli, věřte mi. :-) Mám ji dodnes schovanou, psanou rukou v sešitě s tvrdými deskami, bez jakýchkoliv stylistických pravidel. I když nade mnou rodiče kroutili hlavou, protože psaní se v naší rodině vážně nikdo nevěnoval, sehnali mi tehdy složitě vysněný mechanický psací stroj, abych mohla svým pokusům dát i nějakou tu úpravu. A já se snažila a sázela na papír první nezralé a nevinné příběhy plné lásky za pomoci dvou prstů a doháněla jsem svým datlováním svého bratra k šílenství. Psala jsem hodně a psala jsem ráda. I když jen do šuplíku, nebo k pobavení svých kamarádek. 
     
     Dětská léta vystřídala léta studentská a já nastoupila na Gymnázium do Kadaně. Najednou nebylo tolik času na psaní, musela jsem přeci stihnout všechny ty super akce, které jsme společně se třídou pořádali, tancovat s taneční skupinou na rapové a hip hopové pecky a prožívat první lásky. Stihnout ještě psaní, to se vážně nedalo. K bratrově nezměrné úlevě stroj zmizel na nějaký čas ve skříni. Ale jak už to v životě bývá, náhody vlastně nejsou náhody, ale cesty, které nám byly určeny a já jsem na té své potkala úžasnou profesorkou češtiny, která v mých slohových pracích našla něco víc, než dosud všichni učitelé a začala ve mně talent rozvíjet. I když tehdy jsem slohové práce navíc nebrala jako výhru. Dnes vím, že to výhra byla a stejně tak i má milá třídní, která mě dodnes podporuje a svým studentům čas od času doporučí i nějakou tu mojí knížku. :-)
     
     Už od dětství jsem byla dítko hyperaktivní a tak i mé zájmy měly mnoho podob. Vybrat co dál po neúspěšných přijímacích zkouškách na žurnalistiku, bylo složité. Zkusila jsem učitelství i ekonomiku a stala se tak pedagogem i účetní. Dodnes od psaní odskakuji k číslům a do svého světa fantazie tak přináším alespoň trošku řád. Stejně tak trávím velmi ráda čas s dětmi, občas za katedrou, pravidelně pak jako taneční trenérka party nadšených malých tanečníků. A samozřejmě ani na psaní nezapomínám. Věnuji se nejen psaní knih, ale také psaní článků a editaci magazínu pro ženy Femina.cz. 
 
     Odhodlat se k tomu, abych zkusila své knížky poslat do nakladatelství, mě stálo nemalé úsilí. Možná jsem věděla i proč. Projít si trnitou cestou odmítnutí a kritiky svého díla, není med pro žádného autora. Když už jsem byla přesvědčená, že vlastně psát vůbec neumím a psaní jsem si chtěla nadále nechat jen pro sebe, moje snaha přinesla první ovoce. Příznačně právě Nakladatelství Petra mi nabídlo spolupráci a v roce 2006 tak spatřila světlo světa má úplně první knížka Tanec v srdci... 

 

Zajímavosti

Napsali o mně... Babyweb.cz

Rozhovor pro Babweb.cz: http://www.babyweb.cz/rozhovor-se-spisovatelkou-petrou-martiskovou-vetsinu-knih-jsem-napsala-na-materske-dovolene
>

Napsali o mně... Krásná.cz

Rozhovor pro Krásnou.cz o mé tvorbě, snech, vzletech i pádech si můžeš přečíst na stránkách Krásné.cz: Odkaz: http://krasna.nova.cz/clanek/tvujsvet/rozhovor-s-petrou-martiskovou-je-tezke-se-prosadit-jako-spisovatelka.html
>

Ocenění - Významné osobnosti Chomutovska

Děkuji Středisku kulturních a knihovnických služeb, které mě zařadilo do již osmého ročníku publikace Významné osobnosti Chomutovska. Společnost mi dělali Jaroslav Cyrus, Kilián Ignác Dientzenhofer, Radek Duda, Oldřich Engel, Vlastimil Hajný, František Hrdlička, Jiří Hromada, Milan Jindra,...
>